Odborné studie

Co o účincích komprese uvádí odborné studie: 

  • Kompresní oblečení je prostředkem pro aplikaci mechanického tlaku na povrch těla, čímž dochází ke stlačení a možné stabilizaci podkladové tkáně. Podstatou potenciálního fyziologického účinku je zvýšený průtok krve, a to nejen v oblastech pokrytých kompresním oblečením. Díky tomu dochází k podpoře eliminace svalových metabolitů nadprodukovaných intenzivním zatížením (MacRae, Cotter & Laing, 2011)
  • Použití kompresního oblečení také snižuje vnímání bolestivosti svalů (Hill, Howatson, van Someren, Leeder a Pedlar, 2014), což je opět vysvětlováno zlepšením žilního toku.
  • Kompresní návlek může také zlepšovat funkci smyslových receptorů, což umožňuje optimalizovat senzorickou (smyslovou) informaci související s pohybovým úkolem, a tím se zvyšuje propriocepse jakožto schopnost nervového systému zaznamenat změny vznikající ve svalech a uvnitř těla pohybem a svalovou činností (Barss, Pearcy, Munro, Bishop & Zehr, 2018).
  • Dalším benefitem kompresního oblečení je podpora kardiovaskulární činnosti. Snižuje se venostáze (městnání krve v žilách jako následek jejího ztíženého odtoku prostřednictvím snížení žilního průměru a zvýšením rychlosti průtoku krve). Závěry studií mohou mít velký význam pro zotavné procesy po zatížení (MacRae et al., 2011).
  • Komprese zvýšila arteriální perfúzi o více než 200 % ve srovnání s kontrolním stavem (bez komprese) a zvyšování trvalo po dobu trvání aplikované komprese (10 minut až 3 hodiny). Z uvedeného vyplývá, že již krátké působení návleku okamžitě mění podmínky pro svalovou práci (Bochmann et al., 2005).
  • Studie uvádějí, že s používáním kompresního oblečení se zvyšuje subjektivní komfort při fyzické zátěži (Ali et al. 2007) a zabraňují nadměrným otřesům při dopadech a tím chrání svalovinu před mikrotraumatickým poškozením, které může vést ke zranění (Trenell et al. 2006). Novější studie pak uvádí i snížení tzv. „svalové horečky“ (Beliard et al. 2015).